2011 gulas ul

Víte, s tímhle festivalem jsem toho zažil už opravdu hodně. On se narodil v minulém století, přesně před třiadvaceti lety, a to díky nadšencům z Trampské unie v Chlumci. V těch dobách dávno minulých, mi bylo právě 17 let a do Chlumce jsem na první ročník tohoto festivalu přivedl svou skupinu ADEPT-country. Byli jsme vůbec první vystoupivší skupinou a pamatuji si, že na festival jsme přijeli autobusem městské hromadné dopravy. U vstupu do areálu nás přivítaly rozzářené a odhodlané tváře pořadatelů, z nichž mnozí z nich, se za ty roky, stali mými přáteli...Odhodlání a nadšení všech kolem Pepíka Pulcharta vydrželo dlouhé roky a festival si získal velmi slušné renomé. Vrcholu dosáhl někde mezi roky 1998-2001. To byly opravdu velmi povedené ročníky a na tomto festivalu, který byl dlouhé roky programově dvoudenní, se diváci dočkali opravdu zvučných kapel a interpretů...Ani už přesně nevím, kolik "zářezů na pažbě" mám v pozici účinkujícího a kolik v roli moderátora festivalu...Pravdou je, že postupem času, kdy bylo stále těžší a těžší shánět finance na festival, dostal se tento, jak už to bývá, do určité krize, či křeče a zdálo se, že festival umře...Neumřel. Všem nadšencům z týmu pořadatelů se podařilo uspořádat výroční 20.ročník a následně, po tomto 20.ročníku, jsem byl osobně přesvědčen, že s Gulášem bude ámen...Jak jsem rád, že jsem se mýlil....

2011 fridrich
Letos jsem na festivalu účinkoval po více jak devíti letech s celou tou historií na hřbetu. Byl to pro mne zvláštní a krásný návrat, ale třeba náš basák Pavel, ten byl taky plný emocí... Čekal 23 let na to, aby si Guláš užil jako muzikant....V areálu jsem potkával staré známé tváře... Ano, doslova. Všichni jsme jaksi zestárli, ale jak jsem s nimi hovořil, cítil jsem, že duší, tam uvnitř, jsme zůstali mladí.... Oproti ročníkům, jak je pamatuji, pořadatelé zmenšili scénu cca tak pro 300-500 lidí, což byl určitě krok správným směrem, neboť celý areál – byť takto malý, působil velice útulně. Všude a ke všemu bylo blízko... .
MONOKL – naše nově založená bluegrassová kapela, pustila do lidí svůj autorský bluegrass a ačkoliv jsme hráli až kolem 23.30 hodiny, zůstalo v hledišti ještě dost lidí a vytvořili nám krásnou atmosféru...


Z festivalu jsem odjížděl nad ránem a s dobrým pocitem.... Nezbývá, než poděkovat všem divákům, kteří na letošní Guláš dorazili a zejména všem pořadatelům, kterým se podařilo tradici festivalu udržet.... Mezi ně patří i Martin Fridrich – bendžista bluegrassového COPu, který, ač by jistě nemusel, prokazuje, že chceme-li udržet tradici festivalového hraní, chceme-li, aby se rodili další mladí muzikanti, chceme-li, aby náš žánr neumřel, nestačí pouze být dobrým a uznávaným hráčem/muzikantem, ale zejména člověkem, který pro muziku dělá i něco navíc...a pak, když se sejdou okolnosti, jak mají, se občas i něco podaří, jako se podařil letošní Guláš....
Těšme se na další ročník Guláše a kdo si to celoroční čekání bude chtít zkrátit, určitě může.... Doporučuji – nenechte si ujít bluegrassový festival Chabařovická struna, který se bude konat dne 29.10.2011 v Chabařovicích. Tam se představí i náš / váš M O N O K L.

2011 dobrin

Byl jsem u zrodu tohoto festivalu, který jsme si vymysleli se známým zvukařem Jirkou Zajícem. Dotáhli jsme to do letošního 3. ročníku a věřili, že tento rok konečně dorazí trochu víc diváků, neboť účinkující KOSA VOSTRA, BLUE EYES, OD PLOTNY SKOK, VONO SI TO SEDNE, MIREK PALEČEK, MONOKL, THE APPLES a KAREL KAHOVEC zaručovali kvalitu.
Zátiší v Dobříňi u Roudnice nad Labem je skutečně velmi romantické, ba přímo poetické místo, a tak jsme věřili, že takový "malý, rodinný" festival si zde najde své místo mezi ostatními a že na festival, který si dal za úkol objevovat a publiku přestavovat neokoukané tváře, budou lidi rádi chodit. Bohužel, je nutno konstatovat, že po 3 roky jsme do Dobříně nedostali více jak 150 lidí – a to je z pohledu pořadatele málo.
Nicméně, mám-li hodnotit tento ročník, budu ho hodnotit jako vydařený, neboť i letos, navzdory vrtkavému počasí, vládla areálem pohodová atmosféra. Vlastně to začalo všechno již v pátek, kde se tým pořadatelů spolu s kapelou MONOKL sešel již v pátek. V podvečer se, jako již tradičně udělala hrubá příprava scény a večer při posezení v pergole "U Zajíců" bylo veselo. Hodně veselo. Hrálo, zpívalo a vyprávělo se, až do brzkých ranních hodin. Moc se toho v hasičárně nenaspalo, a to díky neuvěřitelnému Michalovu chrápání, ale všichni to vzali s humorem.
Ráno počasí nevěstilo nic dobrého... - zataženo a déšť. Total deka. V jednu chvíli jsem i myslel, že to snad rozpustíme a ani nezačneme, ale kdo se bojí. Tak jsme se do toho pustili... . Nakonec se sluníčko místy umoudřilo, a tak se v 15.00 hodin rozjel i náš festival. Jedno vystoupení střídalo druhé a na rozdíl od mnoha jiných festivalů, které se 13. srpna konaly, měla Dobříň štěstí, neboť všude jinde, jak nám hlásily kapely, které dorazily – lije a lije. Jen v Dobříni byla pohoda. Tu jsme myslím udrželi i do večerních hodin. Ve 21.30hodin šel hrát náš MONOKL. Trochu jsme páteční dýchánek "odskákali" hlasově, takže naše nahrávka působí, jako by s námi zpíval proslulý Druppi, ale jinak jsme si to užili... a všem divákům, kteří přišli na MONOKL, ale i na další kapely a účinkující děkujeme.
Jen nám asi bude líto, že jsme jako kapela na tomto festivalu vystupovali poprvé – a asi i naposledy. Vše totiž nasvědčuje tomu, že další ročník tohoto pohodového festivalu již nebude. Takový je život. Jak praví jeden můj citát: "Lidi, život je složitej, člověk se strašně nadře a někdy se nám i něco povede."

V sobotu 25.6.2011 se naše kapela M O N O K L v letošní neoficiální předpremiéře představila na velmi pěkném festiválku, cca 8km od Ústí nad Labem v osadě BUDOV. Zde setkání kapel ve stylu country music (myšleno všech žánrů, které bychom mohli pod hlavičku "country" nacpat) pořádá parta nadšených dobrovolníků, udržujíc tak symboliku osadního hraní.... Opravdu, moc se nám na Budově líbilo... Byl to takový ryze soukromý festival, z něhož přátelská a rodinná atmosféra přímo čišela.... Bohužel nejsem schopen referovat obšírněji o tom, které kapely se zde jmenovitě představily, ale co do počtu, tak si myslím, že jich mohlo být kolem deseti..., což je můj prostý odhad. Nenašel jsem totiž nikde na netu oficiální plakát festivalu, ani webovky, ale z pohledu pořadatele to není asi důležité.... První ročník byl takový uzavřený – spíš pro zvané kamarády, ale kdo ví, třeba se z tohoto festivalu "vyklube" např. důstojný nástupce "Chlumeckého guláše", který to dotáhl tuším, že na 20 ročníků. Z pohledu našince je důležité, že se takhle osadně pořád ještě hraje.... A za to patří pořadatelům určitě velké díky.... Z vystoupivších kapel tak mohu zmínit pouze ty, které jsem viděl osobně, což byl ústecký country band Střekovský výběr a bluegrassoví Hilly Billy Boys, ale určitě si na své přišli i příznivci trampské muziky....

Naše kapela pustila do diváků autorský bluegrass.... Repertoár jsme sestavili tak, aby zazněly naše zbrusu nové autorské věci. Chtěli jsme si vyzkoušet, jak se naše vlastní písničky budou líbit... Subjektivní dojem je takový, že se lidem líbily, což nás potěšilo... No, taky by jsme to mohli popsat obráceně... - třeba: "Publikum bylo vděčné a současně velmi tolerantní, takže nás nikdo nevypískal...,což se nám taky líbilo...." Protože celou akci zvučil náš basák Pavel, máme z této akce i zvukový záznam, který, jak protřelí muzikanti vědí, bude mít jednou velkou historickou hodnotu, poněvadž se jedná a navždy bude jednat o naprosto první zvukový záznam naší kapely z veřejného vystoupení. Jak známo, první zvukové záznamy stojí vždy "za to". Pátral jsem na webu i po nějakých fotkách a světe div se, našel jsem fotku naší kapely z této akce. Ano, na světě je tak úplně první fotka M O N O K L U z prvního veřejného hraní. Autorem je patrně Dartagnan z osady "Rytíři Severu" a tímto mu děkujeme....
Pozvání jsme dostali i na příští rok Budovského vegetu, a tak, když se sejde všechno, jak se sejít má, rádi se na druhý ročník do Budova v roce 2012 vrátíme.